I letos je podzim
a s ním přišlo i to nutkání
něco nabarvit, přenést si kousek přírody
na textil a zachovat si tak krásu listů.
Moje pokusy o barvení přírodninami
mě drží již několik let.
Prvně to byly mičurinské pokusy
podle chabých informací, získaných z internetu.
To jsem si myslela, že k této disciplíně se už NIKDY nevrátím.
Ale pak jsem objevila, jak krásně pracuje s přírodninami
A konečně jsem trochu začala chápat,
o co tady vlastně jde.
A letošní podzim tomu nemůže být jinak,
musím mořit a barvit-začíná to být závislost...
Někdy se povedou jenom "fleky",
ale i ty mají svoje kouzlo.
A při troše fantazie jsou krásné...
Někdy jsou otisky dobře zřetelné
a jde i rozeznat rostlinu, která byla zvěčněná...
A jednoho dne rozbalíte zámotek
a zastaví se Vám dech tou krásou!
Ostružina z moji zahrady
se rozhodla, že se mnou zůstane na věky.
Nezetlí s postupujícím podzimem,
ale bude mě těšit stále.
Na kousku lnu, který použiju k dalšímu šicímu tvoření.
Takže se mnou pravděpodobně bude chodit do práce,
na nákupy nebo výlety.
A jestli ne se mnou, pak s některou moji kamarádkou,
jako součást šitého dárku :-)))
Jani, dííííky za ta kouzla ♥
