Často, vlastně pravidelně si u oběda kecnu jídlo na tričko.
Jedna mně velmi milá dáma,
která už není mezi námi, mi vždycky říkala,
že si "poskvrnila předprseň".
Já přiznávám, že jsem čuně...
Některé skvrny nejdou ani časem vyprat, pak přijde jediné řešení.
Musím flek překrýt obrázkem... a je vystaráno.
Vypadalo jako každé obyčejné pondělí,
vstala jsem a šla do práce.
Ale to dnešní pondělí je ve znamení absolutní svobody.
Takové té, která nikdy nekončí.
Dokud dýchat budu, tahle svoboda bude stále trvat.
Byla jsem totiž dnes v práci naposled
a úderem jedenácté hodiny jsem odešla do důchodu.
Loučení s kamarádkami a kolegy z kanceláře
bylo krásné, plné překvapení.
I ta slza ukápla.
