...naše staré hodiny.
Koupili jsme je před 22 lety
společně se starým domem,
který se stal naším domovem.
Hodiny už tehdy měly to nejlepší za sebou,
nešly a nějak se nám nikam nehodily.
Strčila jsem je na půdu, kde čekaly na svoji příležitost.
Nevěděla jsem jak je oživit.
Impulzem byla informace od kamarádky Aničky,
že se v Jemnici otevírá nové hodinářství.
Slečna hodinářka si vyndala strojek, který vyčistila a rozchodila.
Skříňku jsem očistila, namořila, vylakovala.
Skleněný ciferník byl původně s podmalbou.
Vyřešila jsem to natisknutým ciferníkem na obyčejném papíru.
Mám ráda věci s příběhem, které mají svoji minulost.
Hodiny visí v kuchyni, tikají a dělají náramnou parádu.
Žádné komentáře:
Okomentovat